Radim Faltus pro časopis Fotbal v kraji 01/2021

Poprvé v historii klubu se letos ve Stěžerách hraje vysněný “kraj”. Tým po postupu do I. B třídy začal fantasticky. V úvodních dvou kolech získal pět bodů, nejprve na domácím hřišti rozstřílel Smiřice 5:0. Dvěma góly v utkání zazářil útočník Radim Faltus. K druhému duelu proti rezervě hradecké Slavie tento zkušený útočník, který má na svém koně i dorostenecký titul s FC Hradec Králové, kvůli zranění nenastoupil, jeho tým vyhrál v penaltovém rozstřelu. Faltus se pro časopis Fotbal v kraji rozpovídal o vzestupu stěžerského klubu.

Do historicky první sezony Stěžer v krajské soutěži jste vstoupili výborně, když máte po dvou kolech na svém kontě pět bodů, spokojenost? 

Bodově i herně vyšel tak, jak jsme asi všichni doufali. Od začátku chceme sobě i ostatním dokázat, že do krajské soutěže jednoznačně patříme. Úvodní dva duely jsou jasným ukazatelem toho, že budeme chtít hrát minimálně v horní polovině tabulky.

V posledním odehraném zápase jste vyhráli po penaltovém rozstřelu na hřišti rezervy hradecké Slavie. Byl to vyhecovaný duel? 

Takto vyhrocené zápasy mám rád. O to vícmě mrzí, že jsem do něj vinou zranění nemohl zasáhnout. Kluci si ovšem v první půli počínali velmi dobře a je škoda, že jsme nedokázali nespočet šancí přetavit ve více branek. Rozhodčímu jsme bohužel dali dvakrát záminku odpískat v náš neprospěch pokutový kop. Slavii se dopředu ze hry povedla prakticky jedna akce a z ní dala také gól. První penaltu z konce poločasu a náš naprosto regulérní gól v poločase druhém, který viděl celý stadion, rozebírat nebudu. To jsou prostě nižší soutěže v Česku. Na nás je, abychom 

se z toho poučili a další zápasy, které budeme mít takto pod kontrolou, v klidu dohrávali. Fanouškům se musel fotbal ovšem líbit. K vidění bylo hodně šancí a osobních soubojů. Nikdo si nic nedaroval.

Jaké jsou cíle stěžerského A-týmu? 

Jak jsem se již zmínil, chceme být konkurenceschopní a určitě nebudeme hrát odzadu. Budeme se chtít prezentovat útočným fotbalem, dávat hodně gólů a budeme doufat, že to přinese dost bodů na to, abychom se pohybovali v horních patrech tabulky. Základem ovšem zůstává se fotbalem bavit. 

Klub je velice aktivní na sociálních sítích, čí je to především zásluha? 

Veškeré dění kolem sociálních sítí má na starosti dlouholetý člen, kanonýr a opora týmu Jiří Gabriel. Díky tomu, jak skvěle propaguje náš tým, se dostáváme do povědomí širší veřejnosti. A nejen to. Přímo na hřišti jsou v prodeji balíčky karet s podobiznou každého hráče a funkcionáře, prodáváme sezonní permanentky, máme vlastní dresy do auta, nálepky, roušky atd. Na našich facebookových stránkách navíc probíhá online report z každého zápasu. Zásluhu na realizaci těchto věcí a mnoho jiného má samozřejmě i náš trenér Radim Pavlík. Dále asistuje i Ondra Karabinoš, kapitán stěžerského B-týmu. 

Minulý týden jste si zatrénovali před kamerami České televize. Jaký to by zážitek? 

Právě zmíněná propagace týmu vyústila i v návštěvu kamer České televize. Konečně se za ty koncesionářské poplatky podíváme na něco pořádného!  Každopádně nejen pro hráče, ale i pro fanoušky, to byla odměna za tu snahu na hřišti i mimo něj. Už se těšíme, až se na to podíváme v televizi. To budeme muset nahrát pro vnoučata.

Z toho všeho jde cítit, jaká je ve Stežerách výborná parta, souhlasíte?

Ano, parta je opravdu skvělá. Byť se tu prakticky potkávají dvě rozdílné věkové generace, tak vždy všichni společně posedíme. Ale když  se tak zamyslím, tak jsou tu vlastně tři. Protože kapitán týmu Tomáš Tušic má vlastní věkovou kategorii. Samozřejmě klobouk dolů. V jeho letech už budeme dávno sedět jen na tribuně s pivem... A když navíc nažhaví svůj dýdžejský pult nás brankář Filip Švěhlík, tak si i zatancujeme.

Vy máte zajímavý fotbalový životopis. S hradeckým dorostem jste vyhrál titul mistra ligy, jak na toto vzpomínáte?

Vzpomínám na to velmi často. I díky tomu, že v televizi mohu pravidelně sledovat své bývalé spoluhráče. Ale i některé protihráče. Ročník 1992 byl v celkovém měřítku velmi silný a jsem rád, že se spousta kluků prosadila i ve vrcholovém fotbalu. Byl to skvělý úspěch, na který nikdy nezapomenu.

Následně jste strávil sezonu V Řecku, zajímavá zkušenost? A lišil se tamní fotbal v něčem? 

Zkušenost zajímavá po všech směrech. Do Řecka jsem zamířil v době, kdy zemi sužovala ekonomická krize. Tenkrát mi bylo nějakých 18 let a tyto věci jsem nevnímal. Zpětně bych se rozhodoval asi jinak. Kluby tato krize totiž také velmi zasáhla a nemohli si ve fi nále dovolit platit hráče, což se týkalo samozřejmě i mě. Byl jsem tak závislý na fi nanční pomoci mého manažera a jeho známých v Aténách. Tím pádem se člověk nemohl úplně soustředit na fotbal tak, jak by chtěl. Nicméně z hlediska fotbalu to tak špatné nebylo. Herně se mi myslím dařilo, což odrážely výkony a vstřelené branky. Jak to bývá u „jižanských tipů“ zvykem, mají rádi balon a jsou temperamentní. Takže i pouhý trénink člověka bolel. Jenže kvůli fi nanční nejistotě byla situace dlouhodobě neudržitelná a po půl roce jsme tuto anabázi ukončili.

Poslední dvě sezony nebyly kvůli covidu dohrané, věříte, že tu letošní se povede dokončit? 

Když jsem nás po prvním zápase viděl na první příčce vtipkoval jsem, že by zase mohl přijít covid a my „administrativně“ postoupit. To člověk samozřejmě nemyslí vážně. I my bychom byli radši, kdybychom si mohli předchozí ročník dohrát a postup dokončitna hřišti. Byť o našem vítězství v soutěži nebyl prakticky pochyb. Každopádně další pozastavení soutěží si již nikdo

nepřipouští a věříme, že se všechny soutěže řádně dohrají.

Vypadalo to, že vám postup uteče, ale nakonec jste v I. B třídy, jak jste „zvláštní“ posun nahoru oslavili? 

Kdo mě zná, ví, že tyto postupy, jak já říkám „od stolu“, moc neuznávám. I protose velmi často dostávám do pře s fanoušky hradeckého hokeje. Zejména s Gabem (Jiří Gabriel) a věrným fanouškem, kterému neřekneme jinak nežDragan. Na jednom soustředění na mě za to vytáhl sekeru. Ale vše skončilo přátelským objetím. Nicméně už v druhém zápase jsme na konto našeho způsobu postupu slyšeli pár rýpavých poznámek. To nás ale nerozhodí. Kdo okresní soutěž sledoval ví, že Stěžery do I. B. třídy jednoznačně patří. Nakonec jsme všichni šťastní, že tuto soutěž můžeme hrát. Oslavybyly dvojnásobné. Po zisku okresního poháru jsem ten samý den oslavili i vysněný postup do B. třídy a náramně si to užili!

Co jste říkal na letošní evropský šampionát ve fotbale? A jak se vám líbily výkony českého týmu? 

Musím říct, že výkony českého týmu jako celku se mi líbily. A překvapili. Ani v jednom zápase jsme nebyli horším týmem. Ve většině z nich jsme byli dokonce určitě lepší. Po výhře nad oblíbeným soupeřem, Nizozemskem, jsem věřil minimálně v semifi nále. Ale to je fotbal. Velmi mě potěšili individuální výkony Patrika Schicka a samozřejmě bývalého spoluhráče z dorostu Tomáše Holeše. Tomáš ukázal, kam až se dá pílí a vytrvalostí dostat. Může být pro všechny příkladem.